Zimní období, chlad i adventní čas je vždy dobrou příležitostí ke spočinutí, zastavení se, vnoření do klidu. K hlubokému odpočinku a možná i rekapitulaci uplynulého roku. Co vše se nám povedlo, kam se posunuly naše projekty, jak se naplnily naše plány a sny, kolik radosti nám letošní rok přinesl. Co zase můžeme zlepšit, kam se posunout, co příště už nedělat?
To vše můžeme je možné udělat v samotě, v tichu svého pokojíčku nebo ložnice, s teplým lahodným čajem a dobrůtkou, ale ještě úžasnější je vše prožít s ostatními ženami. Vnímám to jako obrovský dar. Že jako ženy máme možnost se propojovat, sdílet, být si oporou a povzbuzením.
Vždyť sdílená radost je dvojnásobná radost a sdílená bolest přináší dvojnásob úlevy. A právě v tomto předvánočním čase, kdy možná máme pocit, že na nic není čas, zkusme trochu ubrat plyn a rozhlédnout se kolem sebe. Nehledat už výmluvy, proč nemůžu, ale dopřát si toto nádherné propojení.
V minulosti ženy draly peří, pekly chleby, zpívaly koledy a hlavně povídaly, vzpomínaly, rekapitulovaly. Nezapomínejme na vzácný dar sesterství, které můžeme prožívat se všemi ženami, klidně mohou být cizí. Společně vydechnout a nechat se nést na vlně laskavosti, vnímavosti a ženskosti. Scházejme se s ženami, propojujme se, protančeme se ke své ženskosti, věnujme si pravdivý pohled do očí, upřímné objetí, pohlazení, otevřeme své srdce ostatním ženám okolo sebe.
Je to nesmírně léčivé a potřebujeme to nejen my samy, ale i celá společnost. Laskavost a otevřenou náruč žen. Je v tom obrovská síla a zároveň křehkost, jemnost, opravdovost a důvěra. Zpomalme a zaměřme svůj pohled na ty důležité věci. Propojení a sdílení je jedna z nich. Odložme už vzájemnou nedůvěru, soupeřivost, hašteření, rivalitu, žárlivost. Chytněme se za ruce a láskyplně se otevřeme tomu vzácnému a nádhernému daru sesterství.
Mgr. Lucie Ernst
Lektorka Loona dance, Tanec luny, Chrámový tanec, Průvodkyně ženských kruhů, aktivní tanečnice v souboru Divé ženy
