Ono se to hezky řekne – sebeláska je důležitá věc a pozornost by si měla věnovat každá žena. Ale většinu z nás hned napadne: „Jenže já vůbec nemám čas!“ Máme hodně naloženo, práce, děti, domácnost, kroužky, příprava, vaření, prádlo, zahrada… Je toho dlouhý seznam.
A kde v tom množství každodenních povinností najít čas pro sebe, když jsi vlastně ráda už jen za to, že si sedneš a nikdo po tobě nic nechce? Že si v klidu vypiješ čaj nebo kávu. Když jen sedíš, koukáš a nemusíš nic? Pro začátek to je dobré. Jsou ženy, které si nedopřejí ani toto. Ale je to asi málo, že? Samozřejmě každá chvilka je důležitá, ale když ten vzácný čas využiješ ještě více ke svému prospěchu, uvidíš, jaké změny se ve tvém životě budou dít.
I já jsem začínala pomalými krůčky. K tomu čaji jsem si zapálila vonnou tyčinku nebo svíčku. Pustila si svou oblíbenou hudbu a broukala si do rytmu. Začala jsem si zpívat u vaření, uklízení, poslouchat zajímavé podcasty, když jsem věšela prádlo nebo vyndávala ze sušičky. Taky jsem se zastavila a zapřemýšlela, zda opravdu musím dělat všechno v domácnosti sama. A našla alespoň pár činnosti, které zvládnou děti a ještě se něčemu přiučí. Uvolnila jsem se do toho, že nemusím zvládnout všechno úplně sama. Že nebudu o nic horší, ale naopak, že budu mít více prostoru, abych se mohla věnovat činnostem, které mě baví a dodávají mi energii a tím měla více síly.
Časem jsem našla prostor pro čtení knížek, tanec, hraní na hudební nástroj apod. Samozřejmě každá milujeme něco jiného. Ale po čase jsem zjistila, že si ten čas nacházím už nějak automaticky, že někde uvnitř sebe jsem se dala na první místo a i když mám stále hodně povinností, vyživující čas pro sebe si vždycky najdu.
První důležitý krok je prostě začít. Klidně si sednout a sepsat si alespoň pár činností nebo radostí, které by sis chtěla do života postupně zařazovat. Nechtít vše najednou, stačí pomalu. Záleží samozřejmě na svých možnostech. S malými dětmi je ten čas trochu omezenější. Ale určitě to jde vždy.
Chvilka vědomé péče v koupelně, masáž obličeje, pohlazení. Uvidíš jakou radost ti udělá, když se začneš pravidelně chválit. Mít sama ze sebe radost, co se ti podařilo. Ne jen vyžadovat pochvalu od ostatních. Je to opravdu velmi léčivé a nabíjející.
Otevře se ti i široký prostor pro to, abys zjistili, co všechno ti vlastně dělá radost. Po čem všem toužíš a dosud sis nedopřála prostor to uskutečnit.
Otevři se sebelásce dokořán!
Mgr. Lucie Ernst
Lektorka Loona dance, Tanec luny, Chrámový tanec, Průvodkyně ženských kruhů, aktivní tanečnice v souboru Divé ženy
